ZŘÍCENINA BLANSKO

Středověký hrad Blansko

Vypíná se nad údolím Neštěmického potoka ve výšce 540 m n. m. Nemá zachovanou věž, proto jeho silueta splývá s vrcholem černé hory – nefelinického tefritu.

Blansko si nechali postavit krátce před rokem 1400 Vartemberkové a jeho původní název byl Blankenstein a poprvé je připomínán jako majetek Václava z Vartemberka na Děčíně. Hrad v držení Vartemberků je často připomínán i v souvislosti s bitvou „Na běhání“.

 Od roku 1527 ho vlastnili pánové z Býnova (Bünau), saský katolický, později luteránský rod. V roce 1685 už je na hradě zaznamenáno jen vězení, protože šlechta přesídlila do Krásného Března (tehdy Březnice). Od 17. století chátral. Dějiny hradu jsou velmi pestré a zabraly by mnoho místa. Vyprávějí o častém střídání majitelů, válkách a bitvách, přátelství i zradě. Po bitvě na Bílé hoře byli majiteli Thunové. Po 30-ti leté válce hrad jako pevnost ztrácí na významu, dále slouží jen jako skladiště a vězení, ale postupně chátrá a pustne.

Jde o pozdně gotickou stavbu s výraznými, na tehdejší dobu vysoce moderními prvky opevnění. Hrad ve tvaru protáhlého osmiúhelníku byl ze všech stran uzavřen vysokou, 2 metry silnou zdí bez střílen a dnes i bez ochozů. Na severovýchodním nároží se tyčí zbytky půlválcové, dovnitř otevřené bašty. Druhá taková bašta stávala na jihovýchodě nad vstupní branou. Obě bašty umožňovaly svou konstrukcí boční palbu k ochraně hradebních zdí a střežily cestu na hrad, která se pod nimi vinula z podhradí podél strmých čedičových  útesů. Mezi baštami stával hlavní obytný palác, pravděpodobně o třech místnostech. Další obytné stavení bylo postaveno u severní hradby. Na západě jsou patrné zbytky čtverhranné věžičky s vchodem k podzemní studni. Dnešní vstup do hradu není původní. Ten byl jižněji přes vyzděný příkop s padacím mostem. Na konci 19. století v období počátků turistiky a v letech II. Světové války utrpěl jako stavební památka nenahraditelné škody. Z iniciativy turistického spolku byl neodborně přestavován. Roku 1930 místní skupina turistického svazu zřídila na zřícenině hradu Blansko malou rozhlednu. Postavil ji pan Rudolf Föckee, místní stavitel, za 32 000 Kč. Stržena byla jihovýchodní bašta, prolomen dnešní vchod a uzavřen slabší příčnou zdí s bránou. Ta se později zřítila. Ze zbytků paláce byla vystavěna podklenutá vyhlídková plošina. Tato rozhledna dostala jméno Malvínina stráž. Slavnostní otevření této rozhledny se konalo 30. září 1930 za velké slávy.

Stejnojmenná obec vznikla tehdy parcelací bývalého statku v roce 1794. Pod hradem ve staré blanenské šenkovně. Dobře udržovaný objekt patří patrně k nejstarším hrázděným stavbám v celém Českém středohoří. Tato šenkovna, která byla v provozu až do 1. světové války a připomínala se již 1527, se konával poslední soudní sezení nad odsouzencem podle hrdelního práva. Končíval svůj život na vedlejším Šibeničním nebo-li Soudním vrchu (457m) nad Mírkovem.